<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://pune.citypedia.online/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8%3A_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87</id>
	<title>पुण्यातील पेठांचा इतिहास: शहराच्या विकासाचे टप्पे - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://pune.citypedia.online/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8%3A_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://pune.citypedia.online/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8:_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-17T10:08:39Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.3</generator>
	<entry>
		<id>https://pune.citypedia.online/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8:_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87&amp;diff=67&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin at 17:05, 11 February 2026</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://pune.citypedia.online/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8:_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87&amp;diff=67&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-02-11T17:05:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 17:05, 11 February 2026&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot;&gt;Line 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;सोमवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; या पेठेला पूर्वी &amp;#039;शहापुरा&amp;#039; म्हटले जाई. येथे ऐतिहासिक नागेश्वर मंदिर आहे.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;सोमवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; या पेठेला पूर्वी &amp;#039;शहापुरा&amp;#039; म्हटले जाई. येथे ऐतिहासिक नागेश्वर मंदिर आहे.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मंगळवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पुण्यातली पहिली मुस्लीम वस्ती मानली जाते, जिथे शाईस्ताखानाचा तळ होता.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मंगळवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पुण्यातली पहिली मुस्लीम वस्ती मानली जाते, जिथे शाईस्ताखानाचा तळ होता.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &#039;&#039;&#039;बुधवार पेठ:&#039;&#039;&#039; ही पेठ व्यापारासाठी आणि पुस्तकांसाठी प्रसिद्ध आहे. प्रसिद्ध &#039;दगडूशेठ हलवाई गणपती&#039; याच भागात आहे.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &#039;&#039;&#039;बुधवार पेठ:&#039;&#039;&#039; ही पेठ व्यापारासाठी आणि पुस्तकांसाठी प्रसिद्ध आहे. प्रसिद्ध &#039;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;दगडूशेठ हलवाई गणपती&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;&#039; याच भागात आहे.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;शुक्रवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पुण्यातील आकाराने सर्वात मोठी पेठ आहे.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;शुक्रवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पुण्यातील आकाराने सर्वात मोठी पेठ आहे.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;गुरुवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; या पेठेचे जुने नाव &amp;#039;वेताळ पेठ&amp;#039; असे होते.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;गुरुवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; या पेठेचे जुने नाव &amp;#039;वेताळ पेठ&amp;#039; असे होते.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://pune.citypedia.online/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8:_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87&amp;diff=53&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Created page with &quot;पुणे शहराचा विस्तार हा प्रामुख्याने तिथल्या पेठांच्या माध्यमातून झाला आहे. शिवाजी महाराजांच्या काळापासून ते पेशव्यांच्या कालखंडापर्यंत, गरजेनुसार आणि व्यापाराच्या सोयीनुसार...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://pune.citypedia.online/index.php?title=%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%80%E0%A4%B2_%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%A0%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE_%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8:_%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%87_%E0%A4%9F%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%AA%E0%A5%87&amp;diff=53&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-02-11T05:14:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;पुणे शहराचा विस्तार हा प्रामुख्याने तिथल्या पेठांच्या माध्यमातून झाला आहे. शिवाजी महाराजांच्या काळापासून ते पेशव्यांच्या कालखंडापर्यंत, गरजेनुसार आणि व्यापाराच्या सोयीनुसार...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;पुणे शहराचा विस्तार हा प्रामुख्याने तिथल्या पेठांच्या माध्यमातून झाला आहे. शिवाजी महाराजांच्या काळापासून ते पेशव्यांच्या कालखंडापर्यंत, गरजेनुसार आणि व्यापाराच्या सोयीनुसार या पेठा वसवल्या गेल्या. पुण्यात एकूण &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;१७ मुख्य पेठा&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; मानल्या जातात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== सर्वात जुनी पेठ: कसबा पेठ ===&lt;br /&gt;
कसबा पेठ ही पुण्याची &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;nowiki/&amp;gt;&amp;#039;ग्रामदेवता&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; मानली जाते. हा पुण्याचा सर्वात जुना भाग आहे. शिवाजी महाराजांचे बालपण येथेच लाल महालात गेले. जिजाऊ माँसाहेबांनी पुण्याचे पुनर्वसन करताना याच पेठेला प्राधान्य दिले होते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== पेशवेकालीन वैभव आणि पेठांची नावे ===&lt;br /&gt;
पेशव्यांनी आपल्या राज्यकारभाराच्या काळात वारांच्या नावावरून अनेक पेठा वसवल्या:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;शनिवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; येथे शनिवारवाडा स्थित आहे. ही पेठ पेशव्यांच्या राजकीय सत्तेचे मुख्य केंद्र होती.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;रविवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पेठ व्यापारासाठी प्रसिद्ध होती. आजही येथे मोठ्या प्रमाणात घाऊक व्यापार चालतो.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;सोमवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; या पेठेला पूर्वी &amp;#039;शहापुरा&amp;#039; म्हटले जाई. येथे ऐतिहासिक नागेश्वर मंदिर आहे.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मंगळवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पुण्यातली पहिली मुस्लीम वस्ती मानली जाते, जिथे शाईस्ताखानाचा तळ होता.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;बुधवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पेठ व्यापारासाठी आणि पुस्तकांसाठी प्रसिद्ध आहे. प्रसिद्ध &amp;#039;दगडूशेठ हलवाई गणपती&amp;#039; याच भागात आहे.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;शुक्रवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पुण्यातील आकाराने सर्वात मोठी पेठ आहे.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;गुरुवार पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; या पेठेचे जुने नाव &amp;#039;वेताळ पेठ&amp;#039; असे होते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== विशिष्ट हेतूने वसवलेल्या पेठा ===&lt;br /&gt;
काही पेठांची नावे विशिष्ट व्यक्तींच्या किंवा कारणांच्या नावावरून पडली:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;नारायण पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; सवाई माधवराव पेशव्यांनी त्यांचे वडील नारायणराव पेशवे यांच्या स्मरणार्थ ही पेठ वसवली. आज ही पेठ मुद्रण (Printing) व्यवसायासाठी ओळखली जाते.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;सदाशिव पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; पेशव्यांचे थोरले सेनापती सदाशिवरावभाऊ यांच्या नावावरून ही पेठ वसवली गेली. ही पेठ आजही &amp;#039;पुणेरी संस्कृती&amp;#039;चे केंद्र मानली जाते.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;गणेश पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; जीवाजीपंत खाजगीवाले यांनी १७५५ मध्ये ही पेठ वसवली.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;भवानी पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही पेठ प्रामुख्याने लाकूड आणि धान्याच्या व्यापारासाठी प्रसिद्ध झाली.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ब्रिटीश काळ आणि नव्या पेठा ===&lt;br /&gt;
ब्रिटीश काळात पुण्याचा विस्तार पूर्वेकडे झाला, त्यातून खालील पेठा उदयाला आल्या:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;नवी पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; १८ व्या शतकाच्या उत्तरार्धात ही पेठ वसवली गेली.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;नाना पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; नाना फडणवीस यांच्या नावावरून ही पेठ वसवली गेली.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;रास्ता पेठ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; आनंदराव लक्ष्मण रस्ते यांनी ही पेठ अत्यंत नियोजित पद्धतीने वसवली.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== पेठांची आजची स्थिती ===&lt;br /&gt;
आज पुणे शहराचा विस्तार हिंजवडी आणि मगरपट्ट्यापर्यंत झाला असला, तरी पुण्याचे खरे &amp;#039;हृदय&amp;#039; आजही या पेठांमध्येच धडकते. जुने वाडे, अरुंद गल्ल्या, मंदिरे आणि पारंपरिक बाजारपेठांमुळे या पेठांनी आपला ऐतिहासिक वारसा आजही जतन केला आहे.&lt;br /&gt;
----&amp;lt;blockquote&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;माहितीचा ठेवा:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; पुण्याच्या १७ पेठांची नावे लक्षात ठेवणे म्हणजे पुण्याच्या इतिहासाचा प्रवास समजून घेण्यासारखे आहे.&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
	</entry>
</feed>